Vlas je zrohovatělá organická látka keratin. Z chemického hlediska vlasy obsahují uhlík, vodík, kyslík, dusík, železo, měď, zinek, jód, 20 různých druhů aminokyselin (Cystein, cistyn, celin, glicyn…), proteinů, lipidů (např. cholesterin), a vodu (asi 12% hmotnosti vlasu). Vlas po chemické stránce: Původně měkká buničitá bílkovinná hmota prekeratin se keratinizací neboli rohovatěním mění pevnou hmotu keratin. V průměru mají na hlavě nejvíce vlasů světlovlasí lidé (okolo 140.000), nejméně zrzaví (asi 80.000). Každý vlasový kořínek má přitom v průběhu existence (postupně) až 12 vlasů. Průměrná tloušťka vlasu je 42-95 mikrometrů.
Muži mají vlasy nejsilnější v týlu, avšak ženské vlasy jsou silnější než mužské. Člověk bez rozdílu pohlaví má pod pokožkou 2 až 5 milionů vlasových váčků. Počet a druh váčků je dán už při narození. Vlas roste přibližně 2 - 6 let a potom vypadne. Denně vypadne člověku asi 70 - 100 vlasů a to v případě, že nemá s vlasy žádné problémy. Každý den vlasy povyrostou o 0,2 - 0,45 mm. Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné. Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství nebo například nedostatek vitamínů. Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů - zejména dostatečné prokrvení pokožky.
Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy. Různé zbarvení vlasů je dáno hlavně geneticky. Jedině tvar a vnitřní skladba melaninových zrn rozhodují o tom, zda vlasy mají barvu tmavou nebo světlou. Počet pigmentových zrn ovlivňuje pouze intenzitu zbarvení. Člověk samotný většinou klade důraz na společenskou funkci vlasů - upravuje si účes, barvu a délku vlasů. Vlasy však plní důležitou funkci i z pohledu biologie. Až na několik výjimek jsou přítomny (ve formě srsti nebo chlupů) u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém nebo chladném prostředí).
Čelenka je součást oděvu či módní doplněk, který se nosí na čele či kolem hlavy a často má za úkol zachytit vlasy, aby nepadaly do očí. Také může sloužit jako ozdoba nebo pomůcka pro přichycení jiných předmětů na lidskou hlavu. Může mít podobu buď pásu z pružné látky, který obtáčí celou hlavu nebo se upevňuje svázáním tkanic na svých koncích, anebo podkovy z pevné pružné hmoty, většinou z plastu, která svírá hlavu a je vzadu otevřená. Čelenka je starobylá součást oděvu, je také součástí kroje mnoha indiánských kmenů. Popularita čelenek vzrostla v době 50. a 60. let 20. století za stylu retro. Nyní se ovšem navrátily mezi hlavní módní doplňky a jsou velmi oblíbené. Existuje mnoho druhů čelenek, látkové, šátkové, plastové nebo ručně vyšívané.
Mullet, čti [malit], je forma legendárního mužského účesu oblíbených zejména v 80. a 90. letech 20. století. Při tomto účesu jsou vlasy v oblasti stran hlavy a temene ostříhány nakrátko a dlouhé vzadu, většinou na ramena či na záda. Jedni z prvních průkopníků tohoto účesu jsou zejména lidé z oblasti hudby a umění. Pro zajímavost například David Bowie, Paul McCartney či členové legendární rockové kapely Guns N' Roses. V České republice se účes stal populárním díky hokejistovi Jaromíru Jágrovi. Proto se také někdy říká „na jágra“. Další názvy jsou například „čolek“, „deka“ nebo „záclona“.